Člověk by byl bez zvířat naprosto ztracen


Nejdůležitějším majetkem člověka je zdraví, na tom se shodneme asi všichni. Pokud je zdraví ohroženo nebo není dobré, hledá člověk záchranu v přírodě, ať už se jedná o psychické nebo fyzické potíže a přítomnost zvířat má zázračné účinky. Proto se lidé zabývají různými obory – terapiemi, které pomáhají léčit.
 kůň v moři
     Mezi nejznámější terapie patří:
 

  • Canisterapie
  • Felioterapie
  • Hipoterapie

 
A samozřejmě mnoho dalších.
 
     Canisterapie – terapie za přítomnosti psa.
 
     Využívá důvěry psa a člověka, která tak napomáhá k zlepšení psychické kondice člověka. Je založena na faktu, že vztah psa s člověkem již existuje celá tisíciletí a je tudíž neodmyslitelnou součástí lidského života.
 
Speciálně vycvičení psi, odolní různým lidským povahám, dokáží navodit u člověka pocit bezpečí a důvěry a zmírnit tak stres, který se v člověku hromadí.
 
     Často tak pomáhá tato terapie týraným dětem, ale třeba i seniorům, kteří se cítí
opuštěni nebo mají zkušenosti s týráním.
 šedá kočka
Felinoterapie – terapie s využitím přítomnosti kočky.
 
      Kočka, coby běžný domácí mazlíček nenahradí pouze partnera (v případě osamělých lidí), ale zrovna tak dokáže navodit pocity bezpečí a jistoty. Její mazlivá a přítulná povaha je nedocenitelná a velkou výhodou této terapie je i nenáročnost na prostory.
 
     Hipoterapie – terapie za pomocí koně.
 
     Kůň a jeho rytmický pohyb je hojně využíván ohledně osob s pohybovými problémy.
 
Při jízdě na koni, člověk splyne s koněm tak, že jsou jako jedno tělo a celý tento propojený organismus má blahodárné účinky na celkový stav člověka a jeho podpůrného systému.
 
     Zlepšuje se prokrvení těla, pozitivní dopad tato terapie má na CNS a tím pádem i na celkovou duševní pohodu.
 
    Navíc, nakrmit koně cukrem je pro kdejaké dítě skvělý zážitek a jízda na koni je pro mnoho lidí zážitkem nezapomenutelným.
 
    Jak vidíte, zvířata jsou naší neodmyslitelnou součástí a proto bychom se měli zamyslet nad jejich ochranou a ochranou jejich přirozeného prostředí, což je příroda jako taková.
 
    Vždyť příroda nám to stonásobně vrátí.
 

Co vše jsou lidé schopni „adoptovat“


Zapomeňte pro jednou na děti v nouzi a otevřete svou mysl novým možnostem. Jiní už to před Vámi mnohokrát učinili, a proto nyní máte možnost číst tento článek.
 
Adopce ve zvířecí říši
Nejedná se o stejný jev, jako je tomu v případě, že mladý pár zatouží po miminku a rozhodne se tedy oslovit některý z kojeneckých ústavů či dětských domovů a sociálních pracovníků, kteří pro daná zařízení zajišťují výběr vhodných kandidátů pro trvalé umístění dítěte do péče jeho nebiologických rodičů.
 
S nejčastějšími případy adoptování zvířete se lze setkávat na děkovných tabulkách v zoologických zahradách, které díky příspěvku štědrých dárců dopomáhají k jejich fungování a zajišťování co nejlepší péče o umístěné zástupce fauny.
Dárci podobných finančních obnosů nejenže zasílají finanční podporu zoologické zahradě, ale za svou snahu o podílení se na jejím co nejlepším fungování mají možnost stát se právě „adoptivními rodiči“ některého ze zvířat žijících v jejích prostorách.
Tímto způsobem je tak docela dobře možné adoptovat například hrocha, ovšem i řadu menších exponátů, jako jsou papoušci, želvy a mnohé další.
 
Adopce bez nároku na přítomnost
Takový je proces přijetí za svého u zvoleného zvířete. Ačkoli se může určitá osoba stát jeho adoptivním rodičem, není možné z její strany očekávat, že si jej bude moci odnést s sebou domů a denně o něj pečovat tak, jak by tomu bylo v případě adoptování dítěte. Podobná péče jednoduše není v silách většiny obyčejných lidí a je nutné, aby zvířata zůstávala v péči odborných ošetřovatelů fungujících v zoologických zahradách, které mají své obyvatele zajištěnou nejen odbornou péči, ale taktéž vhodné prostory k životu.
 
Pokud tedy toužíte stát se adoptivním rodičem, ovšem děsí Vás závazky spojené s podobným postem, raději se rozhodněte pro přijetí za svého člena nikoli lidského společenství, ale jiného druhu z živočišné říše.

Koala není medvěd


Jedním z nejzajímavějších živočišných druhů jsou bezesporu vačnatci.Rodič, který si svého potomka jednoduše nacpe do kapsy a může putovat beze strachu, že se mu někde ztratí. Mezi vačnatce patří jedno velice roztomilé zvířátko, které je někdy mylně považováno za druh medvěda. Je to koala medvídkovitý. Pokud byste ho ve volné přírodě zahlédli, s největší pravděpodobností bude spát. On totiž prospí až dvacet hodin denně. Není to tím, že by to byl takový lenoch. Jen mu to příroda tak trochu zkomplikovala.
–         Většinu svého života tráví koala v korunách eukalyptových stromů, kterým okusují kůru a listy.
–         Tyto stromy mají v sobě velké množství vlákniny a terpenů, které jsou pro většinu zvířat jedovaté.
–         Koalové dokáží tyto nebezpečné látky účinně odbourávat.
o   Má to ale jeden háček. Trávení je pro ně energeticky velice náročné, a ještě k tomu tato potrava neobsahuje valné množství živin.
koala s mládětem

Koala má svá privilegia

Samice po pětatřiceti dnech po oplodnění vrhne jedno mládě, které je velice maličké. Váží jeden jediný gram. Případy, kdy se narodila dvojčata, jsou velice ojedinělé.
·        Mládě koaly zůstává u matky ve vaku přibližně půl roku.
·        Poté se už může orientovat a udržet na matčiných zádech, kam je přemístěno.
koala na stromě
Matka ho, krom kojení, ještě krmí zvláštní kaší, která připravuje jeho trávicí ústrojí na eukalyptové listí. Koala je typickým zvířetem pro australský kontinent. Podobně jako klokan. Koalové byli počátkem dvacátého století téměř vyhubeni pro svou krásnou kožešinu. Přesto, že je jejich lov už dávno trestný, ještě se stále z tohoto masakru jejich populace zcela nevzpamatovala. Koalové mají jednu zajímavou výsadu. Jejich příslušníci nesmějí být chování jako domácí mazlíčci. Jediné instituce, které mají právo držet koaly v zajetí, jsou útulky pro zraněná zvířata.

Kde se Fénix vzal?


Jsou zvířata, která se vyskytují pouze v některých částech světa. Například lední medvěd. Pak jsou ta, která potkáme téměř na každém kroku. Tím je třeba holub, který obývá snad všechna náměstí na celém světě. Je jedno zvíře, které se vyskytuje po celém světě, a přesto ho neuvidíte. Tím zvířetem je bájný pták Fénix. Legendy o něm kolují opravdu všude.
socha Fénixe
o   První zmínky pocházejí už ze starého Egypta a jsou staré čtyři tisíce let.
V tamní kultuře vypadal jako volavka,která v určité době přilétá do chrámu slunečního boha Re. Tam shoří a z ohně se opět narodí.
o   To, že se vyskytuje i v Řecku, by bylo celkem logické. Egyptská a řecká kultura byla v mnohém provázána. Jen Fénixovi ten konec Řekové trochu zpříjemnili. Tady umírá ve vonných látkách. A jeho podoba má více společného s orlem.

V obou zemích je ozdoben zlatými a purpurovými pery.

Z Egypta až do Japonska

Historikům a ani lovcům záhad není jasné, jak se Fénix dostal i do jiných, vzdálených kultur. Svého bájného ptáka má i Japonsko a Čína. V Číně je jich dokonce více. Když přijde jejich čas, všichni se shromáždí a společně spáchají jakousi sebevraždu, aby se mohli znovu zrodit.
pták Fénix
o   Kdo má rád ruské pohádky, jistě mu neušlo, že se v nich vyskytuje pták Ohnivák, který je považován právě za Fénixe.
o   Je s podivem, že se Fénix dostal až do Izraele.Tady je tak obrovský, že dokáže zastínit svými křídly i Slunce.

Ve všech kulturách a zemích se od sebe jednotliví Fénixové maličko odlišují. Jedno mají ale na celém světě společné. Doba, po kterou jsou na zemi, je přesně pět set let. Pak je nutná jejich kompletní obnova.
ohnivý pták
Je to pouze touha po nesmrtelnosti, co vedlo lidstvo, aby si tohoto ptáka vymyslelo, nebo je v tom něco docela jiného? Pokud existuje po celém světě, nemá nakonec reálný základ? Kdy se má tedy završit ta perioda, která se opakuje každých pět set let?